Slunečná sobota 22. Května 2010 na telčské náměstí přilákala mnoho milovníků řemesel, hudby a tance. Od rána probíhal pestrý program doplněný řemeslným trhem. Na akci se přijeli prezentovat i výrobci a prodejci batiky, proutěného zboží, keramiky či výrobků z kamene a skla. Dopoledne se svým dlouho a pečlivě nacvičovaným pásmem vystoupily dětské horácké folklorní soubory Kvíteček, Kvítek I, Kvítek II z Telče a Krahuláček z Krahulčí.

Dětský folklorní soubor Kvítek při Domě dětí a mládeže v Telči vznikl v roce 1981. Cílem a hlavní náplní práce souboru je podporovat v dětech vztah k rodnému kraji, k místním lidovým tradicím formou horáckých písní, tanců a říkadel. Soubor účinkuje především v místním regionu při různých veřejných akcích. Pravidelně se zúčastňuje soutěží dětských folklorních souborů, několikrát postoupil do zemské přehlídky, účastnil se mnoha festivalů, natáčel pro Český rozhlas pořad horáckých písní a koled apod. V souboru je padesát dětí ve dvou věkových skupinách. V mladší skupině souboru Kvítek jsou děti šesti až osmileté, zpívají a tancují jednoduché tance úměrné jejich věku. Ve starší skupině jsou děti ve věku 9 až 12 let. Kvítek není souborem výběrovým, dává možnost všem dětem, které mají rády folklor. Zaměřuje se svými pořady na pohybové zpracování jednoduchých horáckých tanců, písní a her z okolí Telčska. Každé léto soubor pořádá letní soustředění na základně Domu dětí a mládeže Telč ve Zvolenovicích, kde se děti kromě letní sportovní a zábavné činnosti věnují i taneční průpravě, zpěvu, rytmickým říkadlům. Od počátku činnosti Kvítku je jeho vedoucí paní učitelka Jana Návratová, která v roce 2001 obdržela Cenu města Telče za činnost v místních folklorních sdruženích. Paní Návratová stála u zrodu několika místních souborů. Svojí činností pěstuje v nejmladší generaci povědomí o místní lidové kultuře a připravuje ji k tomu, aby tuto tradici udržovala a dále ji rozvíjela.

Odpolední průvod folklorních souborů přivítal starosta města Telče Mgr. Roman Fabeš a starosta města Raabs Mag. Rudolf Mayer. Bohatý program dále pokračoval vystoupením Skupiny lidového tance z Raabsu, domácího Podjavořičanu, Dřeváčku a Pramínku z Jihlavy. Pozvání přijal i folklorní soubor Marjánek z Mariánských Lázní, který v neděli roztančil i nádvoří hradu Roštejn.

Počátky folklórního souboru Marjánek sahají do poloviny devadesátých let, kdy v Mariánských Lázních působil dramatický kroužek, který se postupem času orientoval na zpracování zvyků a obyčejů z Chodska. V roce 2004 založil Občanské sdružení folklórní soubor Marjánek, které od roku 2005 pořádá folklórní festival Mariánský podzim, kterého se minulý rok zúčastnil i Podjavořičan z Telče. Počet členů souboru se pohybuje mezi 40 až 50 všech věkových skupin. Soubor doprovází vlastní dudácká muzika, která hraje ve složení dudy, klarinety, housle, basa a vozembouch. Celý soubor vystupuje v chodských krojích pro běžné i slavnostní příležitosti. Za dobu své existence soubor mnohokrát reprezentoval na folklórních slavnostech v Čechách i v zahraničí.

Folklorní soubor Podjavořičan byl založen v roce 1989. V součastnosti má asi 40 členů a spolupracuje s cimbálovou muzikou Rathan z Náměště nad Oslavou. Cílem činnosti a působení Podjavořičanu je zachování místních tradic, vytváření pozitivního vztahu mladých lidí k tradiční lidové kultuře, pocitu sounáležitosti s regionem, oživení kulturního života města. Soubor je pořadatelem různých akcí, které si už dokázaly vytvořit svoji tradici, některé svým významem přesáhly hranice regionu. Do Telče již zavítaly různé folklorní skupiny z celé Evropy (Skotsko, Německo, Slovensko…), ale i z Mexika a zimbabwský soubor z Bulawaya. Každoročně pořádá Horácký bál v Krahulčí, masopustní průvod městem, velikonoční jízdu, tradiční jarmark s bohatým kulturním programem, Živý betlém a další. Podjavořičan se sám zúčastnil již mnoha festivalů nejen v Česku, ale i v zahraničí. Do svého repertoáru soubor zařazuje původní tance a písně, které dál zpracovává a spojuje do jednotlivých pásem, jindy jsou programy tematicky zaměřeny, např. na určité období roku – Masopust nebo na druh lidské činnosti – Tkalci (řemeslnické tance). Tanečníci vystupují v ručně vyšívaných svátečních krojích, při některých příležitostech vymění nedělní kroj za pracovní, všední. Muzika hraje i na zvláštní nástroje, tzv. „skřipky“ či „dyndy“.

Dosud největším úspěchem souboru Podjavořičan je získání Zlatého karagözu v turecké Burse na mezinárodním folklorním festivalu za nejlepší scénu.

Návštěvníci pohádkové Telč měli také možnost ve vstupní síni radnice zhlédnou putovní výstavu fotografií nejkrásnějších míst světa Poznej světové dědictví UNESCO nebo navštívit chovatelskou přehlídku trofejí v zámeckém skleníku. Přehlídka byla slavnostně zahájena v deset hodin za zvuků mysliveckých fanfár v podání Bukovských trubačů.

Autor: Kristýna Krejčířová, Podjavořičan Telč